Od běžné diagnostiky po léčbu rakoviny.

Medicína, která se dívá na každého jednoho pacienta zvlášť. Jak funguje a je vůbec možné zkoumat nemoci individuálně?

Nelečme jen konkrétní nemoci, zaměřme se i na konkrétní osoby. Takto jednoduše se dá popsat princip takzvané personalizované medicíny, která dnes už má významné postavení ve zdravotnictví i farmacii. Základem individuálního přístupu je přesný postup od anamnézy, přes subjektivní a objektivní příznaky až k diagnóze.

Hromadná léčba není dostatečně efektivní

Personalizovaná medicína pracuje s poznatkem, že rozdílní pacienti se stejnou klinickou diagnózou můžou reagovat na stejnou léčbu různým způsobem. „Pokud určitý lék má u jednoho pacienta vysokou účinnost, tak to neznamená, že stejný lék u druhého pacienta bude mít obdobné výsledky. Individuální charakteristiky pacienta mají vliv na způsob, jakým lék funguje,“ říká MUDr. Emilie Niedobová, primářka Oblastní nemocnice Kolín.

Příliš mnoho pacientů stále přijímá léčbu, která není tak efektivní, jak by mohla být. Důvodem je používání hromadného přístupu k pacientům. Vývoj, který nastal nejen v medicíně, ale i ve fyzice, chemii nebo biologii, vedl k postupnému zdokonalování léčby a umožňuje komplexní studii každého lidského genomu.

„Personalizovaná medicína se zaměřuje na použití orgánově specifických proteinů v krvi, takzvaných biomarkerů. Ty můžou vytvořit presymptomatickou diagnózu, která je důležitá pro specifikaci různých podtypů jednoho onemocnění. Díky nim také dokážeme sledovat průběh onemocnění,“ vysvětluje Niedobová.

Senzory a stroje jako budoucnost

Pro rozvoj a využití personalizované medicíny je ale důležitá i technologická stránka. Bez strojů a zařízení, která budou schopná vyrábět látky a materiály určené na individuální léčbu, se takový přístup k pacientům bude jen těžko prosazovat v širším měřítku.

V současné době už jsou ve vývoji v rámci farmaceutického průmyslu různá čidla, senzory či systémy dodávající léčivo pacientovi v přesně takové dávce, jakou potřebuje. Tato zařízení postupně přejdou z laboratoří do prototypů a později také do výroby.

„Po určité době se vyčerpá oblast nových surovin a přijde doba senzorů a zařízení, která ulehčují léčbu zlepšenou diagnostikou a individuálním monitorováním stavu pacienta. Pacient díky vědě a technologiím dostane přesně takovou léčbu, kterou potřebuje k úspěšnému zvládnutí nemoci,“ říká docent Vladimír Velebný z české biotechnologické společnosti Contipro.

I Contipro, které patří k největším výrobcům kyseliny hyaluronové na světě, pracuje na vývoji zařízení a strojů umožňujících dosáhnout na další inovace v oblasti materiálů pro medicínu a farmacii. Už před více než deseti lety vznikla v české firmě myšlenka zaměřit se na vývoj strojů pro výrobu nanovláken. Díky tomu nyní Contipro provozuje první nanofarmaceutickou linku na světě. Ve vývojové fázi jsou nyní další zařízení například na výrobu mikrovláken, tenkých filmů a dalších inovativních materiálů z biopolymerů.

„Je hned několik důvodů, proč se pouštíme do vývoje a výroby zařízení schopných produkovat nové formy materiálů. Právě díky novým a vylepšeným technologiím budeme nejen my, ale i další firmy schopné dodávat materiály pro personalizovanou medicínu,“ dodává Vladimír Velebný.

Kmenové buňky jako příklad personalizované medicíny

Jedním z příkladů personalizované medicíny, kterým se v Contipru zabývají, je budoucí léčba kmenovými buňkami u zvířat. Lékař odebere patřičné množství kostní dřeně nebo tukové tkáně zvířete. Z odebrané tkáně se v laboratoři Contipra izolují a kultivují kmenové buňky. Kmenové buňky jsou tělu vlastní, čímž je minimalizována možnost odmítnutí léčby imunitním systémem, ale i nechtěné reakce. Po aplikaci buňky pomáhají produkcí cytokinů snižovat zánět, aktivovat sebeobnovu buněk v místě poškození a nastartovat tak proces regenerace.

Vyvinuté léčivo bude zapotřebí aplikovat do 24 hodin, přičemž způsob podání závisí na diagnóze. Ve většině případů léčby onemocnění nebo úrazů pohybového aparátu budou kmenové buňky aplikované lokálně k místu poškození.

Ke zlepšení zdravotního stavu dochází během několika týdnů. „Délka léčby po aplikaci je ale individuální podle typu a velikosti poranění. Významnou úlohu sehrává i věk – buňky mladšího pacienta mají často výraznější regenerativní potenciál. Rovněž platí, že organismus bude u mladších jedinců na léčbu rychleji reagovat,“ uzavírá Eva Weissová, výzkumná pracovnice z biotechnologické společnosti Contipro.